Historie školy

Dnešní Střední škola zdravotnická a zemědělsko ekonomická Vyškov, jak zní od 1. 9. 2006 její oficiální název, vznikla 1. července 2004 sloučením střední odborné a střední zdravotnické školy v jeden právní subjekt. Ředitelkou obou sloučených škol se stala Mgr. Eva Chudobová.

Střední zdravotnická škola

Její počátky spadají do roku 1921, kdy byla ve Vyškově založena z iniciativy "Sdružení pokrokových žen Vlasta" Odborná škola pro ženská povolání, která do doby, než v roce 1932 získala vlastní školní budovu v Trpínkách č. 28, našla útočiště v prostorách měšťanské školy. 24. listopadu 1948 se škola přestěhovala do budovy na Komenského ulici č. 7. Současně se změnil také její název na Sociálně zdravotní školu se zaměřením na výchovu zdravotního dorostu. V roce 1953 došlo ještě k další změně názvu na Vyšší zdravotnickou školu ve Vyškově. Po skončení školního roku 1956/57 byla škola přemístěna do Brna. Po 16 letech však byly díky iniciativě tehdejšího ředitele OÚNZ ve Vyškově MUDr. Leopolda Holčíka z rozhodnutí tehdejšího KNV Brno tradice zdravotnického školství ve Vyškově znovu obnoveny. Stalo se tak 3. září 1973, kdy se SZŠ do Vyškova opět vrátila. Škola byla umístěna v budově bývalé Základní devítileté školy ve Vyškově-Dědicích a dostala název Střední zdravotnická škola. Vzdělávat se zde bylo možné ve dvou studijních oborech, a to čtyřletém maturitním oboru zdravotní sestra a dvouletém nematuritním oboru ošetřovatelka, který však byl po třech letech zrušen.

 

Ve školním roce 1990/91 byl studijní obor "zdravotní sestra" změněn na obor "všeobecná sestra" a počínaje školním rokem 2004/05 na zdravotnického asistenta. K l. září 2005 byla zřízena jedna třída zdravotnického lycea. V současné době studuje na SZŠ 223 žáků.

 

Ředitelé szš:

Mgr. František Macháček (1973 - 1976)
Mgr. Jana Barošová (1976 - 1981)
PhDr. Miroslav Španěl (1988 - 1991)
RNDr. Bohumil Sláma (1991 - 1992)
Mgr. Eva Chudobová (1992 - doposud)

 

Střední odborná škola

Počátky SOŠ spadají do roku 1888, kdy byla ve Vyškově otevřena dvouletá soukromá hospodářská škola, která byla zřízena podle organizačního plánu pro zimní hospodářské školy na Moravě. Po Místku (1880), Bzenci (1885) a Boskovicích (1887) se stala čtvrtou českou školou tohoto typu na Moravě a první ryze českou školou ve Vyškově. O její vznik se zasloužili především členové vyškovského Okresního hospodářského spolku, který zde úspěšně vyvíjel svou činnost již od roku 1863. A tak není divu, že k otevření školy došlo právě u příležitosti slavnostní valné hromady členů tohoto spolku. Stalo se tak 14. listopadu 1888. Součástí akce byla také velmi pěkná výstava zemědělských plodin a ovoce. Prvním ředitelem školy se stal Jaroslav Tebich (1888 - 1898), pak Zdeněk Gayer (1898 - 1909).

 

Škola neměla zpočátku vlastní školní budovu, proto byly její třídy prozatímně umístěny v pronajatém domku Josefa Fišera čp. 111 ve Venkovní, nynější Žerotínově ulici č. 16. Protože se však stále více ukazovalo, že uvedené řešení nevyhovuje, bylo hledáno východisko z neutěšené situace ve stavbě vlastní školní budovy. Za tím účelem zakoupil v roce 1899 okresní hospodářský spolek stavební místo na předměstí Novosady čp. 228 (nynější Tyršova ulice čp. 12) a téhož roku zahájil i stavbu nové školní budovy. Plány vypracoval architekt Rudolf Dvořák z Vyškova, stavební práce řídil František Peška a Jan Pospíšil, oba z Vyškova. Celkové náklady si vyžádaly částku 57 015,96 zlatých. Z nich největším obnosem přispěla První kontribučenská spořitelna ve Vyškově (10 000 zlatých), dále Země Morava (5 000 zlatých) a stát (10 000 korun). Svému účelu byla nová školní budova odevzdána v neděli 1. října 1899. Hlavním řečníkem byl František Udržal, rolník a říšský poslanec z Dolní Rovně v Čechách. I přes to, že nová školní budova byla velmi moderní a prostorná, přestala po několika letech pro vzrůstající počet zájemců o studium a značně se rozšiřující osvětovou, poradenskou a školní činnost, sloužit svému účelu. To přinutilo vedení školy poohlédnout se po nových prostorách. Posléze je našlo v tzv. novém zámeckém traktu. Po krátkém působení Karla Hamaly (1909 - 1912) převzal funkci ředitele školy Tomáš Lenoch (1912 - 1924), díky němuž škola poměrně hladce proplula složitým obdobím 1. světové války a prvními roky budování nového československého státu. V té době (1920) se změnil také její název na Zemskou dvouletou hospodářskou školu ve Vyškově.

 

Pro další vývoj školy se stal důležitým mezníkem rok 1924, kdy se stal jejím novým ředitelem Jakub Kroupa. Pod jeho vedením došlo k modernizaci učeben, zlepšení životního prostředí a škola získala i několik hektarů půdy, jež se v roce 1928 staly základem pro budování školního statku. Současně došlo i k rozšíření její nabídky o hospodyňskou školu zaměřenou na vzdělávání dívčího zemědělského dorostu. Ten našel svůj útulek v tzv. novém zámeckém traktu. Stranou zájmu ředitele Kroupy nezůstalo ani šíření vzdělanosti a osvěty, jež našlo v roce 1931 svůj výraz i v přeměně názvu školy na Zemskou odbornou školu pro mimoškolní a poradenskou činnost. V tomto roce byla při škole zřízena také zemědělská poradna a v Zemědělském zpravodaji, vydávaném od roku 1935, pracoval jako jeho redaktor učitel Ing. František Marek.

V roce 1945 odešel Jakub Kroupa, který převedl školu také přes všechny složitosti a úskalí dusného protektorátního života, na zasloužený odpočinek. Jeho nástupcem se stal Ing. František Marek, který byl stejně jako jeho předchůdce postaven před velmi složité úkoly a problémy. Přinášela je s sebou nejen změna vnitropolitické situace, ale také nové vědecko-technické poznatky, které vyžadovaly moderní formu vzdělávání i výuky. Původní dvouletá odborná hospodářská škola s výukou probíhající pouze v zimních měsících proto byla změněna nejdříve na jednoletou, později na dvouletou zemědělskou školu s celoroční výukou. V roce 1951 došlo také ke stěhování z Tyršovy ulice do budovy zámku a změně v Zemědělskou mistrovskou školu nejdříve zootechnického, později pěstitelsko-chovatelského zaměření. O sedm let později (1958) pak byla zřízena Střední zemědělská technická škola, která byla přesunuta do budovy bývalého kláštera na ulici Komenského 7, v jejichž prostorách sídlí doposud. Neustále se zvyšující počet studentů si vynutil také zásadní změny v organizaci praktické výuky. V průběhu let 1957 až 1960 byl proto vybudován na Nouzce také nový školní statek. Rozvíjelo se i další vzdělávání řadových pracovníků v zemědělství, učňovské školství a dálkové studium. Od roku 1969 se škola začala pyšnit i tím, že při ní bylo zřízeno také konzultační středisko katedry pedagogiky Vysoké školy zemědělské Brno, a jako cvičná škola funguje doposud.

V roce 1960 se stal novým ředitelem Václav Pavlík. Škola se dále modernizuje, zlepšuje se výchovně-vzdělávací proces, rozvíjí se zájmová, umělecká i sportovní činnost. Při škole začíná pracovat Česká zemědělská společnost, která přešla v roce 1975 do České vědeckotechnické společnosti. Působila zde také odbočka Krajského institutu výchovy a vzdělávání pro pracovníky v zemědělství a výživě. Vynikajících výsledků dosahoval koncem sedmdesátých let v rostlinné výrobě i školní statek.V roce 1988 si škola připomenula sté výročí svého trvání. Za tu dobu prošlo jejími zdmi 4 130 absolventů, z nich 1 939 bylo ze SZTŠ.

V předjaří 1989 ředitel školy Václav Pavlík po dlouhé nemoci zemřel a jejím vedením byl pověřen Ing. Josef Matuška. V roce 1992 jej ve funkci vystřídal Ing. Jan Holzer, pod jehož vedením došlo k celé řadě dalších změn. Otevřely se nové učební obory agropodnikání a ekonomika zemědělství a výživy, ke kterým přibyla v roce 1995 ještě obchodní akademie. Současně došlo i ke stavebním úpravám druhého poschodí budovy, ve kterém vznikly z někdejšího internátu nově vybavené učebny a kabinety. Začala éra lektorů anglického jazyka a v rámci výuky cizích jazyků začali studenti vyjíždět za poznáním do zemí našich západních sousedů. V listopadu 1994 uvítala škola poprvé ve své historii i významnou osobnost tehdejší české politické scény předsedu KDU-ČSL a místopředsedu vlády ČR Ing. Josefa Luxe. V tomto roce se také znovu změnil i název školy na Střední zemědělskou školu a Obchodní akademii Vyškov. V roce 2000 následovala ještě další změna názvu na Střední odbornou školu Vyškov. K dosud poslední významné změně došlo ve školním roce 2004/05, kdy po roce nejistot a dohadů o jejím dalším osudu došlo k 1. 7. 2004 v rámci tzv. optimalizace sítě středních škol ke sloučení SOŠ se střední zdravotnickou školou v jeden subjekt nesoucí název SOŠ a SZŠ Vyškov. Novou ředitelkou školy se stala Mgr. Eva Chudobová, která tuto funkci zastává doposud.

K 1. 9. 2006 došlo k dosud poslední změně jejího názvu na Střední školu zdravotnickou a zemědělsko-ekonomickou Vyškov. Stejně jako v minulosti i v současné době zastává SŠZZE i nadále významné místo v síti středních škol vyškovského okresu a ze svých žáků vychovává vzdělané odborníky a lidi po všech stránkách znalých svého oboru. Ostatně o tom, že tomu tak opravdu je, svědčí i výsledky studentů dosahované v řadě okresních, krajských i celostátních soutěží, a to nejen na poli odborném, ale i literárním a výtvarném.

 

Ředitelé školy:

Jaroslav Tebich (1888 - 1898)
Zdeněk Gayer (1898 - 1909)
Karel Hamal (1909 - 19123)
Tomáš Lenoch (1912 - 1924)
Jakub Kroupa (1924 - 1945)
Ing. František Marek (1945 - 1960)
Václav Pavlík (1960 - 1988)
Ing. Josef Matuška (1988 - 1991)
Ing. Jan Holzer (1992 - 2004)
Mgr. Eva Chudobová (2004 - dosud)

 

Shrnutí nejdůležitějších dat z historie školyNázvy školy:

Dvouletá soukromá hospodářská škola (1888) Zemská dvouletá hospodářská škola ve Vyškově (1920) Zemská odborná škola pro mimoškolní a poradenskou činnost (1931) Zemědělská mistrovská škola (1951) Střední zemědělská technická škola (1958) Střední zemědělská škola a Obchodní akademie ve Vyškově (1994) Střední odborná škola (1999) Střední odborná a Střední zdravotnická škola Vyškov (2004)

 

Ředitelé školy:

Jaroslav Tebich (1888 - 1898)
Zdeněk Gayer (1898 - 1909)
Karel Hamal (1909 - 19123)
Tomáš Lenoch (1912 - 1924)
Jakub Kroupa (1924 - 1945)
Ing. František Marek (1945 - 1960)
Václav Pavlík (1960 - 1988)
Ing. Josef Matuška (1988 - 1991)
Ing. Jan Holzer (1992 - 2004)
Mgr. Eva Chudobová (2004 - dosud)

 

HISTORIE ŠKOLNÍ BUDOVY NA KOMENSKÉHO 7

V současné době škola využívá pro výuku dvou budov. Na Náměstí Svobody č. 50, kde je umístěno ředitelství školy, jsou vyučovány zdravotnické obory, na Komenského č. 7 ekonomické a zemědělské obory. Starší z obou budov je ta na Komenského ulici, která má velmi zajímavou historii. Pochází z roku 1896. Byla postavena díky péči První kontribučenské spořitelny ve Vyškově na památku jejího 25letého trvání. Základní kámen byl položen 23. října 1894 s tím, že v budově bude umístěna občanská dívčí škola, protokol o čemž byl sepsán 16. února 1893 v kanceláři vyškovského advokáta JUDr. Ctibora Helceleta. Dokončená budova byla za velké účasti občanů města a okresu posvěcena 13. září 1896 Benediktem Korčiánem, opatem rajhradského kláštera a rodákem z Vyškovska. Školní vyučování v ní bylo zahájeno 16. září 1896. Náklady na stavbu uvedeného objektu vybaveného internátem, klauzulou sester a klášterní kaplí činily 109 000 zlatých. Kaple byla zasvěcena Panně Marii a všem patronům českého království. Oltářní obraz české Madony sedící mezi národními světci namaloval Josef Mathauser (1846 - 1917), oltář byl dílem brněnského sochaře Tomoly. Na průčelní zdi nad vchodem do budovy byly umístěny sochy čtyř svatých - Josefa, Dominika, Cyrila a Metoděje. Ty zde poté setrvaly do roku 1959, kdy byly z průčelí odstraněny. Před zničením je zachránil kobeřický duchovní páter Klusáček, který je nechal převést na vlastní útraty do Kobeřic. Vlevo na zdi byla u hlavního vchodu do budovy umístěna mramorová pamětní deska, která byla v roce 1959 rovněž odstraněna. Stejnému osudu neušel ani oltář a obraz Madony. Dnes je pamětní deska nenávratně ztracena. Až do dnešních dnů se však dochoval její text:

"V době útisku českého obyvatelstva, kdy pro české děti ve zdejším českém městě nebylo ani české školy měšťanské a kdy vláda, uznávajíc sama tuto nepřízeň doby, ku stavbě dala své svolení, v této době, kdy na pastýřském stolci sv. Metoděje vládl kníže - arcibiskup Theodor, zbudovala tuto školu První kontribučenská spořitelna ve Vyškově na památku svého 25letého trvání a věnovala ji ku vzdělání mládeže pohlaví ženského v naději, že s pomocí Boží škola ta vychová městu a veškerému kraji vyškovskému dcery zbožné a národně uvědomělé. Dílo to provedlo ředitelství, v němž zasedali: Jan Harásek z Brňan, dr. Ctibor Helcelet z Vyškova, František Kylián ze Lhoty, Jan Pořízek ze Studnic, František Sochor z Rychtářova, Jan Tichý ze Želče a ředitel kanceláře Jan Šich. Bůh žehnej dobrému úmyslu."

Během své více než stoleté existence se v jejích zdech vystřídalo několik škol. První česká dívčí měšťanská škola spolu s mateřskou školou pro děti tří až šestileté a školou pro dívky školní povinnosti odrostlé (1896). V roce 1924 přibyla Dvouletá škola rodinná pro ženská povolání a v září 1945 byla otevřena první třída Měšťanské školy. 16. října 1948 však byla činnost ústavu zakázána a nastala doba zmatků, během níž se vlastníci a obyvatelé budovy neustále měnili. Konečně administrativní dohodou z 13. a 30. září 1958 byla správa budovy převedena na československý stát a do jejích prostor byla umístěna Střední zemědělská technická škola, která tu jako jedná z částí dnešní SŠZZE sídlí doposud.

 

Zahraniční kontakty:

SŠZZE Vyškov udržuje čilé partnerské vztahy také se školami obdobného směru a zaměření v různých evropských zemích. Velmi úzké kontakty má např. od roku 1992 se Střední zemědělskou školou v německém Schrobenhausenu. Od tohoto roku byly několikráte uskutečněny výměnné pobyty učitelů i studentů v Bavorsku a naopak. Během nich měli žáci zemědělských oborů možnost poznat detailně život a práci bavorských zemědělců a podrobně se seznámit se systémem výuky na střeních odborných školách v Německu. V lednu 2003 byla navázána užší spolupráce učitelů cizích jazyků s vyučujícími gymnázia městečka Ale ve Švédsku. Studijní programy a obory této švédské střední školy se totiž v mnohém přibližují studiu na naší obchodní akademii, takže vzájemná výměna zkušeností v mnohém přispěla ke zkvalitnění výuky cizích jazyků.

 

V roce 2004 byly navázány další partnerské vztahy se střední školou obdobného zaměření ve francouzském Mardrinacku, jejíž studenti i se svými vyučujícími nás navštívili na podzim 2004. Čtyřicet tři našich studentů zavítalo na výměnný pobyt do Francie v červnu 2006.

Po několik desetiletí minulého století škola udržovala velmi úzké kontakty také se Střední polnohospodárskou školou ve slovenských Michalovcích. Po revoluci 1989 sice vzájemné vztahy na čas poněkud opadly, ale v roce 2005 se je podařilo díky vstřícnému kroku slovenské strany znovu obnovit. Vzájemná spolupráce se odehrává nejen na bázi výměny zkušeností mezi vedením obou škol, ale i na poli soutěžním. V roce 2004 se např. studenti zemědělských oborů zúčastnili v Michalovcích mezinárodní soutěže ve znalostech o mléku, kde se v silné konkurenci soutěžních družstev ze šesti států Evropy umístili na velmi pěkném druhém místě. Zatím poslední společnou akcí byla oficiální návštěva 35 vyškovských studentů, několika vyučujících a ředitelky školy v roce 2005 v Michalovcích.